A jak jinak? Jsem učitelkou ve všech rovinách…

Již vím, že vzhledem k tomu, že nic není náhoda, mohu být jedině vděčná, ať už mi toto povolání bylo do vínku dáno jako poslání, a uměla se tak moje duše dobře narodit, či jsem byla ovlivněna genetickými kódy a prostředím. Anebo se vše přihodilo dle Božího plánu dohromady?

Každopádně se ve mně snoubí láska k neustálému sebevzdělávání a duchovnímu rozvoji s láskou vyučovat, šířit tato poznání a poznávání dál. Dá se to nazvat vnitřní touhou, neustálým a nezastavitelným puzením…

Se jménem Jana Amose jsem se setkala již jako žákyně, učili jsme se o něm všichni zjednodušeně jako o učiteli národů. Na pedagogické fakultě jsem se zabývala jeho pedagogickým dílem, jeho vzdělávacím systémem, který se stal základem školství. Byl však pro mě velmi vzdálen, prostě jeden z mnoha, kteří tu byli a něco po sobě zanechali.

K jeho odkazu jsem byla přivedena opět. Znáte to, když už jste na duchovní cestě, nasloucháte různým znamením, necháte se inspirovat…

Přitáhla mě kniha Cesta Světla od Komenského a otevřelo se mi náhlé poznání, že jsou mi jeho slova nevýslovně blízká…Připomněla jsem si Labyrint světa a ráj srdce, přečetla několik nenáhodných pasáží z knihy J.A.Komenský O sobě a po prozkoumání jeho radixu narození jsem nadšena velkolepostí tohoto člověka.

Cítím, že právě v této době, kdy se nám hroutí, a dá se říct, i pohřbívá systém školství, který jsme zanesli nepotřebnými informacemi a vytvořili z něj žalář pro děti, se máme vrátit k původnímu odkazu a podstatným myšlenkám tohoto Pana učitele. Jeho koncepce totiž byla založena mnohem hlouběji v propojení duchovního života s životem v každodennosti.

Systém současné školy pozapomněl na podstatné principy toho, jakým způsobem by se žáci měli učit, v jakém prostředí by se měli nacházet a co doopravdy potřebují ke svému dalšímu životu, co si mají tedy ze školy doopravdy odnést.

Vnímám, že duše Komenského se pojí s velmi moudrým až celistvým duchem, jemuž dokázal i ve svém já naslouchat a řídit se vyššími principy duchovními, čemuž odpovídala i jeho koncepce vzdělávání, která nezapomínala na spojení s něčím vyšším v nás, či dokonce s něčím ještě nad námi.

I tady máme jako učitelé u svých žáků co dohánět. Většina učitelů se soustředí pouze na předání své učební látky, nepracuje tedy s žákem jako s celistvou bytostí, která v dané chvíli někým je a potřebuje informace začlenit do sebe, aby je pak mohla i prakticky využít. Natož aby učitele zajímal duchovní potenciál žáka, jeho specifické dary a nadání, které potřebuje rozvíjet, aby naplnil plán své duše.

Již den a hodina Komenského narození v nativním horoskopu předznamenávají výjimečnost jeho schopností především v oblasti poznávání.  Měl v sobě velmi silnou touhu se neustále vzdělávat, jít ve svém studiu do hloubky i na základě svých zkušeností, které se pak stávají studnicí jeho životní moudrosti. Byl v něm výjimečně silný duch, který jej vedl maximálně následovat své vnitřní vedení. Byl plný energie a vnitřní vášně, která ho poháněla k tvořivosti, houževnatosti a píli spojené s neúnavnou pracovitostí.

Zabýval se nejen principy výchovy a vzdělávání, ale také politikou a diplomacií. V neposlední řadě veškeré jeho snahy byly podprahově motivovány jeho vírou v Boha a Ježíše. Přičemž Ježíše chápal především jako vzor duchovní čistoty, odvahy a lidskosti, které může být schopen každý člověk, pokud na sobě bude duchovně pracovat.

Je známo, že Jednota bratrská, ve které Komenský zastával postavení biskupa, přistupovala jinak k nastavení pravidel i učení tehdejší církve. Uznávala přímější osobní cestu ke Stvořiteli, kdy se může každý věřící spojovat s vyšším zdrojem, Bohem, v každodenním životě, a to sám v sobě přes své srdce.

Můžeme to tedy chápat jako spojení s něčím vyšším v sobě, s naší duší a vyšším já, což je základním principem duchovně hledajících dnešní doby. Dá se ale také říct, že je to i cesta do budoucnosti, pokud chceme žít v rovnováze sami se sebou, a tak i s druhými a Matkou Zemí. I to bychom měli učit naše děti, naše budoucí generace.

Komenský vynikal jako student a pak i učitel, inspiraci pro své názory a myšlenky, které se staly základem nového systému vyučování, získával z vlastních zkušeností a pozorování. Uvědomoval si, že pro celkový rozvoj žáků jako osobností je důležitý přístup, který by žákům dával především více hravosti, spontánnosti, a i vlastního spolupodílení se na učení. Jednotvárné memorování typické pro výuku v době, kdy studoval, chtěl nahradit zajímavějšími metodami.

Momentálně mám však dojem, že jsme se vrátili zpět před tuto dobu díky obrovskému navýšení kvanta informací, které opět žáci nesmyslně memorují, aniž chápou, jaké mají postavení v celém souboru tématu, natož aby porozuměli významu těchto informací v jejich dalším životě. Je třeba si toto uvědomit a přenastavit systém. Ať už z hlediska podstaty a důležitosti jednotlivých poznatků, oblastí a oborů vzdělávání, tak samozřejmě ve způsobech a metodách jejich předávání.

Komenský si toto uvědomoval, podporoval tak ve své době například dramatizaci jako metodu vyučování. Snažil se přesvědčovat ty, kteří mohli jeho metody zavádět a z následných praktických výsledků se pak rozšiřovala jeho pověst jako vynikajícího učitele metodika. Jeho úspěchy na tomto poli motivovali další mecenáše a mocné té doby, aby ho zvali na svá území, kde měl vypracovávat praktické návody vyučování a zavádět tyto metody v praxi. Díky tomu vzniklo mnoho didaktických publikací, které měly dopad i na naše školství.

Bohužel však nebyly mnohé jeho myšlenky a metody uvedeny do praxe. Podle mého názoru by stálo za to se opět z jeho odkazu poučit, něco aplikovat a další doplnit o nové inspirace odpovídající moderní době 21. století. V poslední době se přidává stále více rodičů i kantorů, kteří nejsou se současným stavem našeho školství spokojeni a hledají jiné cesty, jak děti vzdělávat. Jsem za to moc ráda a vnímám to jako začátek obrovské změny, která již před lety ťukala na dveře. Mým úmyslem je, pokud čas dovolí, se tomuto tématu věnovat i v dalších svých řádcích tady na webu. Ráda bych se připojila k tomuto tvoření a propojila tak své učitelské zkušenosti z dvaceti let praxe právě s duchovními zákonitostmi a principy.

Děti jsou naší budoucností, měli bychom jim připravit odpovídající podmínky. Když se budou ve svém potenciálu rozvíjet naše děti, otevře se tak prostor pro zasazování semínek Stromu života v Nové Zemi. Zemi, kde budeme moci být tím, kým jsme a v radosti tvořit, a to ve společenství s mnohými bytostmi…

I Komenský se nakonec dopracoval k myšlenkám sjednocení Evropy (světa) po stránce víry v jednoho Boha a ve jménu Pansofie, tedy filozofie založené na spojení moudrosti a lásky – lidskosti. Jeho cílem bylo získání celosvětového míru, který bude dosažen vyvážením pokroku rozumu s pokrokem Ducha.

Na závěr bych ráda uvedla citát z jeho psaných písemností, který je uveden v knize O sobě:

,,Nesmí se mluvit o pošetilosti, jestliže někdo důvěřuje v dobrou věc a spoléhaje na Boha chtěl by a měl odvahu volat na celý svět a celé lidské pokolení napomínat, aby zmoudřelo.

 Protože: Všichni sedíme ve velkém divadle světa-cokoli se zde děje, dotýká se všech, neboť slunce poskytuje všem světla a Bůh očí.

My, celé lidské pokolení, jsme jeden rod, jedna krev, jedna rodina, jeden dům: tedy právě tak jako část pomáhá svému celku a kterýkoli úd všem ostatním údům téhož těla a každý člen rodiny jinému členu téže rodiny nebo i, může-li celé rodině, tak i my, kteří jsme účastni přirozenosti lidské, máme pomáhat jiným, rovněž jí účastným.“ J.A.K.